Databáze rodin klisen českého chovu

Etapy historického vývoje vojenského hřebčína Hostouň na Šumavě

1. 1915-1938 od založení hřebčína do 2. světové války

Základem hřebčína byly klisny z z hříbárny Zawadce u Kalusze v Haliči a klisen z Bukoviny. V roce 1914 po vypuknutí I. světové války uprchla posádka ústavu i s koňmi ze strachu před ruskými kozáky do rakouského Wolfpassingu. Rozhodnutím ministerstva zeměbrany došlo roku 1915 k přesunu do Hostouně, kde byly pronajaty a účelně upraveny čtyři trauttmansdorffské dvory. Roku 1917 bylo pro plemenitbu k dispozici 350 klisen převážně po radoveckých a piberských plemenících (Przedswit, Shagya, Star of Hannover, Kozák, a plnokrevníci Peregrin, Tokio, Agravian a Pilaster ). V roce 1918 měl hřebčín 800 koní, ovšem po státním převratu utrpěl chov značné ztráty. Nouze o krmivo a strach vpádu němců z Bavorska zapříčinila přestěhování hřebčína do Domažlic a Klatov. Mnoho klisen však při tomto transportu v zimě potratilo, uhynulo a došlo ke ztrátám majetku i koní. Po návratu zpět do Hostouně přišla k tomu všemu ještě nákaza hříbat ochromou. Roku 1920 bylo evidováno ,,pouze" 6 plemeníků a 210 klisen (42% polokrevných, 40% orientálních, 6% lipických klisen) a 400 hříbat. Od roku 1922 bylo ve Svržně ustájeno 107 arabských klisen. Dvory Hoštětice a Tasnovice sloužily k odchovu hříbat. Anglické stádo bylo ustájeno v Hostouni a partnery klisen byli Apache, Capri, Oliver Twist, Przedswit I a Star of Hannover (19 dcer). Do roku 1927 byl cílem chov otužilého, vytrvalého, ušlechtilého koně dobrých chodů, avšak střední velikosti, hlavně na podkladě krve arabské - plemeníci Dahoman, Dahoman I, Shagya (39 dcer) , Shagya II.. Po roce 1927 potřeby jezdeckých pluků upřednostňovali klidnější koně většího rámce především z důvodu většího zatížení koní a potřeb výcviku. Přikročilo se tedy k chovu mohutnějšího koně na podkladě anglické krve. Vyřazením starých a méně osvědčených klisen se (i přes přesun 30ti klisen z Horních Motěšic) snížil celkový stav na 70 klisen a 4 plemenné hřebce. Roku 1929 byl opět zvýšen stav nákupem hannoverských a francouzských klisen. Celkový stav byl 140 klisen, ale importy se přes vysokou jalovost, časté potraty a produkci nekvalitních hříbat v chovu neosvědčily. Po těchto neúspěšných pokusech bylo rozhodnuto k nákupu klisen výhradně ze zemského chovu po hřebcích Constabler, Ergenzel, Prinz, Saint Cane. Dřívějíší nositele ušlechtilosti nahradil plnokrevník Si-Si a angloarab Ohain. Po úhynu pepiniéra Star of Hannover zařadila vojnská správa do chovu plnokrevníka Alter Draher a hřebce Coastguard, Fanfan IV, Naouré.  

Roku 1937 byli do chovu zařazeni pepiniéři 371 Star of Hannover a 35 Star of Hannover. V roce 1938 bylo po mnichovské dohodě postoupeno pohraničí a plemenný materiál byl odvezen do Horních Motěšic. Část klisen byla okupační správou vyvlastněna a odvezena do Něměcka.

2. 1938-1945 období německé okupace

V průběhu války byla Hostouň remontním střediskem Wermachtu. Němci využili prostor hřebčína v Hostouni k umístění lipického plemenného materiálu, odvezeného z Piberu a ukořistěného v polských a ruských hřebčínech. Po válce odvezli američané lipicány a arabské koně do západního Německa, sovětská armáda své koně do východního Německa, takže v září 1945 nezůstal v Hostouni žádný kůň. 

3. 1945-1949 období po 2. světové válce

Po válce začalo nové budování hřebčína. Po rozpadu německé armády soustředili vojenské komise koně ve sběrnách, ponechaly u vojenských útvarů nebo je nechaly rolníkům na revers k užívání. Celkem se podařilo vybrat 263 klisen převážně východopruského, hannoverského, brandenburského a meklenburského původu. Pro Hostouň bylo ponecháno 220 všestranně užitkových klisen dobrého zevnějšku, korektního postoje, dobré povahy a velmi dobrých chodů. Provoz nové etapy hřebčína byl zahájen 1.1.1946. Jako pepiniéři byli použiti hřebci Horymír, Derüs, Tulák, Star of Hannover III, Furioso XIV, Przedswit III a Portius. Snahou vedení hřebčína bylo získat vyrovnané stádo matek vlastního chovu, dodávat i pro zemský chov plemenné hřebce, kteří by svými vlastnostmi dávali naději na produkci kvalitních remont v zemském chovu. Hnědky byly zapouštěny hřebcem Furioso XIV a nejlepší ryzky pepiniérem Star of Hannover III. 

4. vojenský hřebčín ve správě ministerstva zemědělství

Od 1.1.1949 převzalo do své správy hřebčín ministerstvo zemědělství. Vojenský hřebčín byl postupně rušen a plemenný materiál stěhován do nově vznikajícího Albertovce.  

5. od roku 1952 hřebčín pod vedením státních statků

Prázdný hřebčín převzali státní statky 1.1.1952. Pro tvorbu základního stáda nezbývalo než vyhledat nejlepší, v chovu již osvědčené klisny v majetku státních statků  a plánovaný stav plemenných klisen doplnit nákupem klisen ze zemského chovu. Cílem bylo chovat mnohostranně užitkového koně vyhovujícího potřebám zemědělství. Bylo sestaveno kmenové teplokrevné i chladnokrevné stádo klisen. Teplokrevné stádo čítající 60 klisen bylo umístěno v objektu Svržno. Kmenové klisny byly zapouštěny hřebcem 1005 Przedswit Křížanovský a 2172 Furioso XVII-8. Dvory Hostětice a Tsnovice se začali zabývat chovem skotu. V roce 1960 došlo k likvidaci chovu koní a postupně tak zanikala sláva pověstného hostouňského hřebčína.