Databáze rodin klisen českého chovu

Kladruby nad Labem

Národní hřebčín v Kladrubech n.Labem byl založen v druhé polovině XVI. století. Již dříve se na četných statcích původního panství pánů z Pernštejna na Pardubicku chovalo mnoho koní. Byli soustředění hlavně na statku Mateřov a v kladrubské oboře. Pernštejnské panství přešlo později v majetek habsburské dynastie a kolem roku 1560 zde byl založen nejstarší hřebčín v Evropě. Ve vlastnictví císařského dvora vydržel až do roku 1918, kdy připadl československému státu.

Kladrubský dvorní hřebčín sloužil výhradně císařskému dvoru a chov koní byl přizpůsoben požadavkům a potřebám dvora. Kromě těžkých karoseriérů se zde později chovali i koně anglonormanští, clevelandští, yorkširští a též anglický plnokrevník, a to pro získání koní jezdeckých a kočárových.

V roce 1918 zde bylo stádo starokladrubských běloušů i vraníků a polokrevní koně (hřebec Furioso), většinou clevelandští hnědáci po hřebcích Potto Marquis, Breaston Prince, Horsfal atd.. K tomuto materiálu pak přibyli plemenní koně získaní z likvidační podstaty rakouských hřebčínů, hlavně z Radovce a Piberu. Z rakouských hřebčínů byli získáni také plnokrevníci Lahire a Oiseau i polokrevný ryzák Przedswit II, v roce 1921 bělouš Shagya X a v roce 1921 ryzák 278 Gidran XXVII.

Zánikem rakousko-uherské monarchie odpadla povinnost dodávat vídeňskému dvoru luxusní spřežení pro dvorní slavnosti a připadl mu úkol vychovávat a dodávat polokrevné hřebce do zemského chovu.

Plemenný materiál nebyl z počátku vyrovnaný. Základní stáda byla založena na podkladě kmenů Furioso, Przedswit a Gidran. Polokrevná stáda byla dále členěna podle barvy a původu na stádo hnědé a ryzé.

Základem hnědého stáda po roce 1918 byly klisny, které po tomto roce v hřebčíně jednak zůstaly z dřívější doby nebo byly přiděleny z rakouských hřebčínů. Klisny, které zůstaly v hřebčíně byly po clevelandských hnědácích a k nim přibylo 9 klisen po Furioso XXVII - Mez., který v kladrubském hřebčíně působil již od roku 1916. Přidělené klisny byly po pepiniéru Furioso XI - Píb. Úkolem tohoto stáda byla produkce mohutných koní v typu těžkého polokrevníka. Bylo rozhodnuto budovat hnědé stádo na podkladě hřebců Furioso a později Przedswit a Nonius. Se zvyšujícími se požadavky na mohutnost byly do hnědého stáda zařazeny oldenburské klisny. V třicátých letech byly pro další chov dovezeny hannoverské klisny. Pro korekci tělesných tvarů a hrubšího typu byli použiti i angličtí plnokrevníci (Famos, Lycaon, Napoli, Oiseau, Slavata).. Dlouhodobým používáním pepiniérů Furioso a Przedswit oba kmeny splynuly. Mezi nejvýznamnější klisny patří 228 Slavata a hannoverská klisna 345 Anfänger.

Ryzé stádo bylo daleko vyrovnanější a tvořilo skupinu ušlechtilých, prostředně mohutných klisen velmi dobrého zevnějšku, přijatelných rozměrů, s vydatnou chůzí a živým temperamentem. Základem ryzého stáda byly radovecké klisny kmene Gidran a polokrevné klisny obdržené z likvidační podstaty jiných hřebčínů. Jako hlavní plemeníci působili ryzáci Przedswit - K a Przedswit III - K a 8 plemeníků kmene Gidran. Radovecké klisny kmene Gidran byly čistě arabského původu. Protože rodokmenová příslušnost ryzích klisen spočívala na kombinaci Przedswit-Gidran, byli plemeníci vyhledáváni v cizině. Nejdříve byl dovezen hannoverský hřebec Šach-mat a Dolling, poté východopruský ryzák Astor, anglonormanský Gontran, Cizí plemeníci ovšem očekávání nenaplnili a opět se přistoupilo k osvědčenému radoveckému chovu. V ryzém stádě se nejlépe osvědčily klisny 2 Gidran XXXIV a 100 Przedswit - 1 po Przedswit VII.

V prvním desetiletí existence samostatného státu převažovalo úsilí chovat teplokrevníka hospodářského typu. V roce 1924 bylo nakoupeno 30 čistokrevných oldenburských klisen a jako plemeníci jim byli vybráni : Gidelgherr , Essex, Gebwin. Pokus skončil pro odlišné podmínky prostředí nezdarem a tak byli oldenburští plemeníci připařování i ke klisnám teplokrevného chovu s cílem zmohutnit potomstvo. Zbylé oldenburské klisny byly zařazeny do hnědého stáda. V dalších letech byl záměr zmohutňování nahrazen dovozem hannoverského koně. Za tímto účelem bylo nakoupeno několik čistokrevných klisen a k nim připářen plemení Šach-Mat (1928-1937). Jejich potomstvo bylo málo vyrovnané a nepřispělo ke konsolidaci kladrubského stáda. Za těchto okolností pak klesela poptávka po plemenících kladrubského chovu majících úlohu korektorů zemského chovu. Zkonsolidovat hnědé stádo se podařilo až využitím plemeníka Przedswit II a zařazením jeho 42 dcer do hlavního stáda. Nejmohutnější a nejméně kvalitní klisny byly připařovány anglickým plnokrevníkům : Famos, Lycaon, Napoli, Oiseau, Slavata.

V sezóně 1949 byl ryzkám připářen Star of Hannover III. Hřebec měl dobré vyhlídky eliminovat nedostatky způsobené předchozí preferencí mohutnosti. V druhé polovině 60. let byl plemeníkem hřebec Gidran XIII . S nepřestávající tendencí zmohutňovat souviselo i připáření hannoverským plemeníkem Alarm, který reprezentoval v Německu již opomíjený typ hospodářského koně. Jeho 38 dcer bylo předzvěstí perspektivního splynutí ryzého i hnědého stáda. Dalšími korektory požadovaného typu byli plnokrevníci Olin a Catalin.

RODINY KLADRUBSKÝCH TEPLOKREVNÝCH KLISEN

1. 16 Toborzó

2. 380 Furioso XI

3. 42 Horsfall

4. 41 Patron

5. 332 Alltag

6. 78 Furioso XI

7. 8 Virtus

8. 1 Gidran XXXIII - zanikla

9. 25 Potto Marquis

10. 2 Gidran XXXIV

11. 345 Anfänger